Na táboře jsme poprvé měli možnost se seznámit se zajímavým způsobem vaření – a sice na dřívkáči. Využili jsme ho i při dalších výpravách a určitě se k němu ještě v budoucnu vrátíme.
Výhoda takového vaření je v tom, že je třeba jen velmi malého množství dřeva. Nemusí se stavět konstrukce pro zavěšení kotlíku a dají se použít malé větvičky, šišky, klacíky… zkrátka materiál, který nalezneme všude. Díky vytvořenému „komínovému“ efektu je pak vaření velmi rychlé a efektivní. Navíc se díky němu můžeme velmi mnoho naučit o přípravě troudu, co potřebuje oheň ke správnému hoření a jak o něj pečovat. A taková dovednost se hodí vždy.
Na výletě v rámci tábora 2020 jsme si prakticky vyzkoušeli, jak po zapálení během 8 minut uvařit čaj, během 20 ti minut uvařit polévku v kotlíku. Na podzimní výpravě jsme již byli odvážnější a zkusili kuskus se zeleninou a masem.
Nespornou výhodou také je, že na našich 3-4 dřívkáčích ve skupince můžeme připravit různá jídla, podle chuti každého skauta. Vařit se dá navíc i na zcela promáčené zemi, či dokonce na vodě! Stačí dát do louže kámen na který se vařič postaví. Pár suchých větviček seženete ukrytých někde vždycky. Na klasický oheň by nestačily, ale na uvaření teplého čaje na dřívkáči určitě!
Čeká nás ještě trénování, ale doufáme, že při dalších výpravách už možná zvládneme jednoduché grilování!
Čaj je opravdu bez problémů 
Vařit se dá všude 
Gulášová polévka je pak výborná