O víkendu na přelomu dubna a května si pro nás kamarádi Shrek s Beranem připravili výpravu k naší Želešické Zákadně „Vagonek“, kde jsme strávili parádní dva dny.
Bylo to tak nabité zážitky, že je pro mne těžké vybrat pro Vás jen něco hlavního a neutopit se v podrobnostech.
„KADISTAN“
Po příchodu na Základnu jsme museli připravit prostor tak, abychom s co největší elegancí a komfortem na místě přežili a nenechali za sebou žádné stopy. K tomu patřil důkladný úklid Vagonku, kterého se ujala jedna část Hvězd, další společně s jediným zástupcem Vlků na výpravě a Krysami pomáhli stavět kadistan. Byl to projekt vysoce sofistikovaný a ekologický a vše se podařilo vybudovat dle Hermi návrhu. Důležitou součástí bylo procvičování řezání pilkou, což šlo holkám bezvadně! Třetí skupina připravila zázemí pro vaření večeře na ohni, což byly pro dnešek špízy dle chuti každého šéfkuchaře. Tentokrát se nám většinou podařily i balíčky „v popelu“ s bramborami a dalšími ingrediencemi zapečené v alobalu.
PLAZENÍ, SILÁCI a RYCHLÍCI
Mezi celou řadou her, co jsme to odpoledne hráli, se mi ohromně líbila ta, kdy každý zástupce skupinky vždy soupeřil ve vybrané disciplíně s kamarádem z druhé skupiny. Moc jsem si užila fandění, Byl to velký adrenalin a opravdu vyrovnané souboje. Plazení na rychlost, kliky, závodění ve sprintu, zákeřné držení těžkých lahví v natažené ruce, či kdo déle vydrží objímat strom … závěrečné přetahování byla taky velká legrace. Zvláště, když se pak ještě další a další dvojice vyzývaly k souboji.
PRUZKUM OKOLÍ
Už jsem tu byla vícekrát, ale ještě jsme si nenašli čas prozkoumat podrobněji tuto oblast, zjistit, kde je místo na další možné hry a bojovky, kde se dá najít voda – (protože naše studna je na suchu), kde nalézt zdroje jídla, či pomoc v případě nouze. Tentokrát jsme se soustředili na severní část oblasti nad Vagonkem, zakreslili si mapu a podrobnosti. Ještě budeme příště pokračovat do dalších směrů a větších podrobností, až naše mapa na základně zaznamená všechny body, nutné pro přežití, ukrytí a nalezení zdrojů pro skutečný survival . Vše, co v běžné mapě nenajdete. Zakreslili jsme více druhů map, každý k tomu přistoupil jiným způsobem a výsledky byly opravdu zajímavé.
MAZLENÍ S KOŇMI
Kluci nám na večer domluvili velmi atraktivní návštěvu u koní, které máme nad Vagonkem. Paní Zuzana Parisi a její dcera, která na koních závodí přes překážky, nám ukázaly, jak koně chystají na nedělní závod, popovídaly nám o každém jeho příběh, co má a nemá rád, ukázali nám jejich přívěs a svěřily se s historkami o tom, jak koně cestují (to byste koukali co vše se musí řešit, málokterý kůň to má rád a když se nedomluvíte, může dokonce vozík poměrně lehce převrátit!). Nechaly nás je nakrmit a pomazlit. Když jste koni asi tak k hrudi tak to vyžaduje celkem odvahu – alespoň za mne – ale Hvězdy vypadaly velmi spokojeně. A koně nakonec také. Nabídku svezení jsme prozatím odmítli, ale možná, na oslavu rozloučení se školním rokem, až s sebou budeme mít také rodiče, bude tato možnost pro zájemce znovu otevřena.
KINO !
Po večeři nás čekalo pořádné překvapení! Shrek s Beranem si pro nás připravili opravdické kino! Ani jsme to nezvládli zdokumentovat, promítal se film o záhadě Scooby-Doo na letním táboře, přičemž někteří byli již tak unavení, že konec zaspali
KDO SE BOJÍ SPÁT VE VAGONĚ?
Starší a vedoucí si rozložili spaní venku, a jelikož se očekávaly noční teploty pod 5 stupni, nejmladší skupinka měla přespat ve Vagoně na palandách a karimatkách. Po takové strašidelné pohádce to byla pro některé velká výzva! Byla učiněna všechna bezpečnostní opatření, takže to bylo jen na osobním překonání se. Co myslíte, zvládly to Hvězdy s Vlkem? Jistěže! Žádná z nabízených úlev nakonec nebyla využita a všichni si zaslouží pochvalu, že se navzájem podpořili a prožili krásnou společnou noc jako další s dobrodružství mezi kamarády.
RANNÍ ATMOSFÉRA
Ráno, když se sluníčko postupně dotýká dalšího a dalšího stébla trávy, rozlévá své světlo na celty stanů, kolem hamaky a do otvorů kapucí spacáků, ptáci zpívají a rosa se odpařuje s vůní, která ještě zesiluje atmosféru pronikající do každé buňky Vašeho těla. Atmosféru, kterou můžete zažít jen na tuto chvíli, když se probudíte první mezi kamarády. Někteří nemohou dospat, jak se těší na další dobrodružství, další se zachumlávají do spacáků a snaží se vydržet co nejdéle v říši snů. To jsou ty chvíle, kdy můžete pocítit čiré štěstí jen tím, že tam jste.
Nejmladší skupinka už měla vyčištěné zuby a uklizený vagonek než byl zapískán budíček a pustili jsme se do rozcvičky.
PLNÝ DEN HER A TRÉNINK MASKOVÁNÍ
Kluci si pro nás připravili opravdu plný den her, když jsem se kamarádů vyptávala, všem se moc líbila bojovná honička se šátky, a také maskovací hledačka. Musím teda za mě vypíchnout, že ta pro mne byla zlatým hřebem toho, co nás kluci naučili a vyzkoušeli jsme si hned v praxi. Zjednodušili jsme si to tím, že nám poradili, kde máme ukryté hledat. Kdybychom to nevěděli, bylo by to ohromně náročné. Některé prozradil žlutý šátek, jiné uválená tráva v okolí, ale musím říct, že na fotkách vidíte jen detaily kde je v podstatě jen ten ukrytý člověk, kdybyste to viděli v krajině, myslím, že by někteří byli opravdu nedohledatelní!
KŘESADLO A „VYCHOVÁNÍ OHNĚ“
Před obědem jsme si našli chvilku na trénink rozkřesávání, každému se postupně podařilo jeho malý ohýnek vzkřísit, a tak jsem mohla vydechnout s nadějí, že ten oběd určitě uvaříme . Rozkřesávat oheň je malý skautský obřad, je to krásné a mnoho Vás to naučí o troudu, přikládání a mazlení se s rodícím se ohněm. Kdykoliv když máte snadnější způsob jak oheň zažehnout, je to již pak legrace. Proto jsem ráda, že to naši nejmladší skupinku velmi bavilo a všem se to nakonec podařilo. Jsem zvědavá, zda budou mít příště své KPZ krabičky doplněny o užitečné pomocníky, o kterých jsme si řekli.
SUPER ŠPAGETY
Vaření oběda bylo pak již rychlé a super zábavné. Vařili jsme s mladšími na dřívkáči, se staršími na ohni a opravdu skvěle se nám povedly. Smíchali jsme několik koupených omáček po vzoru Krys, které byly hotové první, protože výsledná směs všem moc chutnala.
UNAVENÍ A ŠŤASTNÍ
Myslím, že všichni dorazili pořádně unavení, dle několika hodinek, které nám měřily za ten víkend naše uběhané vzdálenosti jsme urazili 24 km, a v noci bylo nakonec krásných 7,2 °C takže na některé spacáky uvnitř zadýchaného vagonku až moc.
Zvládli jsme toho opravdu hodně, mnohé se naučili a zopakovali. A hlavně, hlavně jsme strávili čas s bezva kamarády, a to je k nezaplacení.
