Myslíte si, že když každým rokem jezdíte na stejnou akci, přestane vás po čase bavit?
Mnozí si asi říkáte, že jednou – stačilo, ale pro náš oddíl to určitě neplatí.
Popravdě nevím, jak bych popsala letošní tábor. Zdá se mi, že každým rokem je lepší a lepší. A mám na mysli jak program, tak atmosféru mezi lidmi.
Letos jsme byli v Držkové 😀 u Zlína. Už samotný název zní poutavě. Tábořiště bylo v lese, přehledné a prostorné – oproti minulým rokům. Vedle tekla malá říčka, ve které se dalo i ošplouchnout. Na hlídkách jsme měli celý prostor v jednom spektru – jako na dlani.
Letošní program měl skvělý námět – Mimozemské mise a všechny hry, které jsme měli možnost zažít, byly super (a mnohé jsme si bohužel nestihli zahrát). Snažili jsme se najít a získat všechny klidory (klíče), které se pak zasunuly do black boxu, ve kterém byl návod, jak se vyléčit z viru, který se roznesl z jiných galaxií.
Měli jsme např. hvězdnou bránu, exozvířata, velvyslance z jiných planet, lingvisty, kapitány.
K nezapomenutelným zážitkům patří třeba ty, když jsme se plížili lesem za deště, nebo když jsme hráli noční hru – hlídali jsme v bunkrech vlajky před zákeřnými vetřelci. V takových chvílích se chováte jako nějací zvědové a cítíte ty litry adrenalinu po celém těle.
Nepřekonatelná byla i všechna jídla z táborové kuchyně – kromě koupených tatranek (ale za to kuchyň nemůže), skvělá byla spolupráce týmů a vřelost našich vedoucích.
Já si třeba ještě každoročně užívám fakt, že po dobu tábora nemám po ruce mobil. Dost si od něj odpočinu a popravdě jsem ho pak nechtěla ani zpátky.
Nezbývá, než si počkat na další tábor.
Autor: Čoki