Pronajali jsme si pro tento víkend základnu Palava od 3. oddílu Kondor v Blansku.
Kolem byl hezký park, blízko do lesa a také atrakce v podobě supr hřiště s různými průlezkami a stavbami, kterými nepohrdl nikdo z nás.
První, s čím jsme si museli po příjezdu poradit, byl nákup.
Věděli jsme, co chceme vařit, ale bylo jen na Hvězdách a Vlcích, co si k tomu nakoupí.
Úkol zněl: Nakoupit na vaření na celý víkend, seznam dostali, ale jen obecný, typu: čaj, oplatek, polévka… zbytek museli domyslet sami. Najít v obchodě, spočítat si celou cenu, protože před pokladnami dostali jen tolik peněz, kolik si spočítali, že budou platit – s nějakou rezervou, aby si po vrácení mohli přepočítat peníze zpět. No, a když Hvězdám u pokladny nějaká cizí paní ještě pípla klubovou kartu a dostaly slevu na celý nákup, tak už byl úspěch našeho nákupu zcela zaručen. Tedy po zběžné kontroly před pokladnami dostali peníze, o které si řekli, a dále už pak zase zvládli vše sami, a to včetně následného vaření a přípravy jídla pro ostatní.
Dále už nám den rychle ubíhal, prozkoumali jsme nejdříve blízké okolí základny, našli jsme v lese přírodní studánku, tak jak vypadá v přírodě bez zásahu člověka. Samozřejmě že velká louže vody v lese na první pohled nevypadá moc lákavě, ale řekli jsme si, jak se potom dál upravuje a jak důležité takové studánky byly celé věky, pro lidi i pro zvěř.
Protože to byla poměrně krátká vycházka, navrhli někteří zkusit vylézt na kopec, kde jsme podle mapy našli ve výhledu na Blansko přistávací plochu pro vrtulník a pak jsme – světe div se – v lese narazili na davy lidí účastnící se nějaké hry s pohádkovými postavami.
Škoda, že jsme o tom nevěděli dříve, ale každopádně pohádkové postavy co v lese čekaly, byly nádherné, a my jsme si alespoň udělali oddílové foto s dvojníkem našeho Shreka. Můžete mrknout v galerii, podoba tam nějaká je.
Vrhli jsme se také na hlavní téma výpravy a sice, jak funguje naše imunita, jak ji posílit, jak naše bílé krvinky bojují a jak a čím jim to kazíme a pomáháme bacilům.
Každý už něco věděl a tak jsme dali hlavy dohromady, o všem jsme si popovídali a zbytek výpravy jsme zkoušeli dávat pozor, na to co se s námi děje, střídat vrstvy, myslet na výměnu ponožek apod.
Večer si starší nachystali stezku odvahy, která dle mnohých byla úplně v pohodě, protože na trase bylo místy i městské osvětlení. Bohužel ale nevýhoda blízkého města spočívala v pohybu různých „veselých“ osob a tak Roveři stezku moudře ukončili a shodli jsme se, že se těšíme už zase někam do divočiny, kde budeme jen sami s přírodou.
Druhý den po snídani, kterou připravili Vlci a vyřádění se na hřišti, jsme mrkli na naše KPZ-tky. Každý ukázal, jakou má, proč si co vybral do ní uložit a tak se sešlo vedle základních položek, které má. Protože spousta z nás má v KPZ různé prostředky pro rozkřesávání, tak jsme si to hned vyzkoušeli a mnoho malých ohýnků se krásně povedlo.
Potom nás čekala stopovací hra podle pochodových značek, kterou si připravili Hvězdy a Vlci navzájem. Vymýšlet navzájem záludné otázky a šifry na dané téma byla pro mnohé nová zkušenost, a určitě to ještě někdy zopakujeme 
Cesta na autobus se nám trošku zkomplikovala, takže jsme po celé výpravě museli ještě svižně i s batohy urazit asi dva kilometry. Vše jsme nakonec stihli a zvládli, i když někteří už v autobuse i podřimovali.
